• Modlitba za Šumavu
• Pane, zas obrať k nám oči své,
• pohleď k té tiché zemi,
• ať je nám všem zase domovem,
• ať opět matkou je mi!

• Ty, který jsi kraji dal ten ráz,
• horám a lesům záři,
• nebi nad nimi ten modrojas -
• i smrt dokážeš zmařit.

• Ty lidem i řeči dar jsi dal
• i věrnost půdě svatou;
• nestrp, aby kdo jim v zášti vzal
• žeň rodů přebohatou!

• Bože, ať ten věnec lesů sní
• dál v poklidu starých mravů;
• jak jen rodná řeč tu odezní,
• bude i konec právu!

• Když i řeč opustí tu zem,
• pak nebe neuchrání
• bez všech skřivánčích písní nad krajem
• ten les od umírání...
• Waldheimat, 1926 Josef Widtmann

V našem šumavském domově se těšil svatý Florian jako neohrožený mučedník křesťanské víry mimořádné úctě. Zejména při ohrožení vodou a ohněm bývala vyprošována jeho pomoc. Pivovarskými sládky, mydláři, kominíky a hasiči byl ctěn jako jejich svatý patron. K těm několika málo drobným sakrálním památkám farnosti Dolní Vltavice, které přetrvaly vyhnání německých obyvatel a české osídlení, patří boží muka, vlastně kamenný sloup s obrázkem sv. Floriana při cestě do Bližné. V osmiúhlém žulovém podstavci zapuštěný kulatý žulový sloup, asi tři metry vysoký, má na sobě rovněž v žule vytesán rám se zřetelně patrným letopočtem 1848. V rámu býval vsazen známý obrázek hořícího domu s hasícím jej Florianem. Měl připomínat historické i náboženské souvislosti. Dala je pořídit farní obec Dolní Vltavice z vděčnosti za přestálé revoluční zmatky roku 1848 a konečné osvobození sedláků. Po stranách je deska zdobena oblými vlnami. Na této desce je znázorněna lehce oděná létající starší postava s křížkem a znázorněnými křídly. Přední část pilíře nese náznaky dnes nečitelného opracování, snad podoby kříže. Na ně byl přistaven v roce 1844 kamenný rám s obrazem sv. Floriána a dodnes jsou v zachovalém stavu. Druhá Boží muka jsou asi o 30 metrů výše na téže straně silnice. Jsou nižší, kvadratická, se skosenými hranami, rovněž ze žuly, nahoře zakončená kapličkou a s obrázkem sv. Josefa. Tato Boží muka se koncem zimy 1955 zřítila, pravděpodobně po velké větrné vichřici. Každým rokem při procesích dolnovltavické farní pospolitosti směrem na Bližnou o středě zvané tu "Kreizmidicha" (středa před pohyblivým svátkem Nanebevstoupení Páně) a ve svátek sv. Marka (25. dubna) byl kamenný sloup s obrázkem sv. Floriana prvým jejich zastavením. Při ranní mši na den sv. Floriana 4. května se před světcovou sochou při severní podélné stěně mezi mariánským oltářem a oltářem Čtrnácti svatých pomocníků odříkávala litánie ke sv. Florianovi. O neděli, která následovala, vycházel po mši hasičský sbor ve svých stejnokrojích s muzikanty a účastníky bohoslužby ke sloupu s obrazem jejich patrona. Cestou se průvod hlasitě modlil růženec a po Zdrávas Maria se připojovala prosba:

• "Pros za nás, svatý Floriane,
• ať škodlivý požár nenastane!"

Chrámový sbor u sloupu zpíval litánii ke světci a množství věřících vpadalo s doprovodem kapely svým "Bitte für uns!" Odpoledne pak hasičská jednota předvedla svou připravenost na ukázkovém cvičení. Části usedlostí zvaných "Pfefferhaus" a "Joglhaus" musely přitom většinou posloužit jako objekt protipožárního zásahu.

V souvislosti s dolnovltavickým kamenným sloupem k poctě svatého ochránce proti vodě a ohni se dají připomenout ještě jiné události. V roce 1922, kdy byl v obci zřízen památník padlých, krumlovská firma Schönbauer obraz světcův naposledy renovovala.Nyní stále ještě jdeme od českého armádního opěrného bodu na "Wuldiner Berg" pěšinou přes "Berggstöckn" k Florianovým božím mukám k někdejší hasičské zbrojnici, který obývá přívozník ve stavení čp. 57, kterému se říkalo "Uhrmocherheisl" ( hodinářův domek) a patřil Josefu a Mathilde Studenerovým. V duchu jsme často tam doma, také u našeho "Floriana". Prosíme ho, aby nás posiloval ve víře a dal nám sílu i naději v náš šumavský domov.

Zdroj Hoam! Johann Studener se narodil se 27. března 1928 v Dolní Vltavici jako syn Adolfa a Rosy Studenerových na statku zvaném "Hannesgreger" v Dolní Vltavici, dnes z větší části zatopené vodami lipenské vodní nádrže. Jan Mareš